A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Makedonie - Ohrid - Průvodce

Ačkoliv název Makedonie je z historie poměrně známý, o této zemi toho lidé ve světě ani u nás mnoho nevědí. A to přesto, že leží poměrně nedaleko – vždyť z Prahy do Skopje je to vzdušnou čarou jen něco přes 1000 kilometrů. Tento malý stát vznikl v dnešní podobě teprve roku 1991 po rozpadu Jugoslávie, nicméně jeho kořeny sahají hluboko do minulosti. A jsou zde místa, kde historie opravdu promlouvá. Makedonie se rozkládá na 25 713 km2.. Najdete zde více než 50 přírodních i umělých jezer (např. Dojranské jezero na hranicích s Řeckem, Prespanské jezero na hranicích s Albánii i Řeckem) a 16 hor vyšších než 2 000 m (např. Baba - nejvyšším vrcholem je Pelister s 2 601 m, Galičica, Jakupica - nejvyšším vrcholem je Solunska glava s 2 540 m, Korab, Verno - nejvyšší vrchol je Vitsi (2 128 m), Šar planina (Titov vrh s 2 747 m). Nejvyšší bodem Makedonie je Velký Korab v pohoří Korab s výškou 2 764 m. Leží na albánsko-makedonských hranicích a je zároveň nejvyšší horou obou zemí.
Za návštěvu rozhodně stojí jezero Ohrid, jedno z nejstarších v Evropě. Celé jeho okolí je opravdu pozoruhodné, a to jak z hlediska přírodního, tak i kulturního. Není proto divu, že se oblast dostala pod ochranu nejen makedonské vlády, ale i organizace UNESCO. Jezero Ohrid leží v horách jihozápadně od Skopje, na makedonsko-albánských hranicích. Na jeho březích se nachází stejnojmenné město, které je kulturním pokladem země. Samo jezero patří mezi geologicky nejstarší dokonce na celé naší planetě, spolu s jezery Bajkal v Rusku a Tanganjika v Keni. Je poměrně hluboké, velmi čisté (alespoň prozatím…) a žije v něm mnoho endemických „živých fosilií“. A jak už to u podobných jezer bývá, i tady uslyšíte pověsti o tajemné jezerní příšeře. Makedonie je plná starověkých klášterů, vinic, ovocných sadů a zahrad, typických tureckých bazarů, ortodoxních kostelů a čím dál více i obchodních a nákupních center.
Makedonská kuchyně je velmi pestrá. Ať už vám na stůl přinesou cokoliv, vždy v tom ucítíte trochu Turecka, Řecka nebo Srbska. Vlivy těchto kuchyní jsou v makedonských jídlech silně patrné. Oblíbeným jídlem Makedonců jsou fazole na sladko (gravce na tavce). Další místní lahůdkou je lilek a brambory s jemně mletým masem (mousaka). Ochutnat byste měli také vyhlášeného ohridského pstruha. Jako na celém Balkánu jsou i v Makedonii běžné pirožky plněné sýrem nebo masem. Často se podávají s jogurtem. Stejně oblíbený je pršut (uzená šunka) a ražniči. Ve velkém měřítku se tu konzumují mléčné výrobky a zeleninové saláty. V pouličních stáncích se prodávají kebaby či gyrosy. Oblíbeným nápojem je rakije a různá místní vína, která jsou opravdu výborná. Mezi nejznámější makedonská vína patří bílá Aleksandria a Temjanika. K dostání jsou v Makedonii také různá piva, a to jak z místní produkce, tak piva importovaná.

Poloha

Makedonie je vnitrozemskou zemí ležící na Balkánském poloostrově v jihovýchodní Evropě. Sousedí se Srbskem na severu, Bulharskem na východě, s Řeckem na jihu a s Albánií na západě. Hlavním městem Makedonie je Skopje.

Podnebí

Makedonie leží v mírném podnebném pásu. Jsou zde suchá a horká léta a studené zimy. Ledový vítr ze severu přináší na hory množství sněhu. Průměrné červencové teploty dosahují 24°C, v lednu pak okolo 1°C. Roční úhrn srážek činí 570 mm.

Fauna a flora

Fauna je nejzajímavější na horách, kde v západních částech žijí medvědi a vzácní rysi, na ostatních územích i lišky, vlci nebo divoké kozy. Bohatou flórou oplývají i řeky a jezera včetně vzácných pstruhů nebo úhořů. Ptactvo je zastoupeno asi 300 druhy se vzácnými orly nebo tetřevy, v nížinách u řek lze nalézt pelikány, volavky nebo husy

Historie

Ve starověku byla Makedonie součástí Makedonského království. V 6.-7. století byla osídlena slovanskými kmeny. Později se stala součástí Byzantské říše, Bulharské říše, Srbského království, od konce 14. století součástí Osmanské říše. Po roce 1918 se srbská část Makedonie stala součástí Království SHS (později Jugoslávie). Za 2. světové války byla část země obsazena Bulharskem, část byla součástí Velké Albánie. Roku 1944 obsadili Makedonii Němci a vyhlásili zde tzv. Makedonský stát, který existoval pouhé dva měsíce. Po obnovení Jugoslávie se po roce 1945 stala Makedonie svazovou republikou SFRJ. Po rozpadu Jugoslávie od roku 1991 nezávislý stát. Země postupně směřuje k pluralitní demokracii (volby 1994) a tržní ekonomice, vedle dalších problémů se potýká i s albánskými separatisty kteří usilují o spojení s kosovskými Albánci. Na jaře 1999 se do země navíc uchýlilo přes 100 000 uprchlíků z Kosova. Vzdor západní ekonomické pomoci způsobilo bombardování Srbska i uprchlíci zemi vážné potíže. V letech 2000-01 se dále zhoršily vztahy mezi Makedonci a albánskou menšinou, která zavedla zemi až na pokraj občanské války; za mezinárodního zprostředkování bylo uzavřeno křehké příměří, situace ale zůstává nadále nejistou, protože vláda odmítá přiznat Albáncům dohodnutou autonomii.

Poslední editace textu: 2.6.2011 13:23

Konvertor měn

 
Zdroj: penize.cz

Oblíbené hotely

další hotely